Tato kniha nabízí čtenáři vskutku vydatné čtení! Má přes 560 stran textu a řadu dobových, černobílých fotografií z rodinného archivu autorky (pravděpodobně, chybí totiž popisky). Román je totiž inspirován reálnou historií autorčiny rodiny, která byla po válce rozdělena odsunem. Jeden z jejích předků se stal za války arizátorem židovské továrny a setkával se se samotným Reinhardem Heydrichem.

Děj se odehrává převážně na Benecku v Krkonoších a později se jeho část přesouvá blíže ku Praze, do Kojetic. Kapitol je požehnaně, některé krátké jen půl stránky, jiné mnohastránkové. Reálný děj a skutečné postavy z naší historie se potkávají s fiktivními. Je to poučný vhled do soužití Čechů a Němců v různých časových obdobích, od Monarchie až po Druhou světovou válku a dramatické poválečné období.

Obě národnosti se v tamních rodinách běžně prolínají a je jen na jednotlivcích, jak se tím vyrovnají, používá se čeština s výrazy v němčině a naopak. V obci dochází k drobnému soutěžení a špičkování, s postupem děje je situace vážnější a nacionalismus nabývá na síle. Někteří jsou nezlomní vlastenci, jiní se přizpůsobují dle aktuální potřeby. Zajímavé jsou pasáže čerpané ze starých kronik a zápisů. Zaujal mě také osud jedné z desítek postav, učitele Tomka, který se věnoval sepisování místní kroniky, čímž se v období Protektorátu vystavoval velkému nebezpečí. Psaní českých kronik bylo totiž zakázáno a přísně trestáno.

Kniha se četla velice dobře a nabízí zajímavý vhled do soužití dvou národností v dlouhém časovém období.